Otvírání studánek

Ke Třem Studním se váže jedna významná událost. Na pozvání své jediné české žačky Vítězslavy Kaprálové pobýval zde ve vilce č. 29 téměř celý červenec roku 1938 světoznámý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Okolní prostředí Tří Studní Martinů zcela okouzlilo, připomínalo mu poličské dětství. Sama Kaprálová prohlašovala,že nejšťastněji se cítí právě na Třech Studních. Zde osmačtyřicetiletý Martinů prožil po boku Vítězslavy Kaprálové chvíle probuzené mladosti. Spolu se procházeli okolními lesy, naslouchali zpěvu ptactva a šumění vůkol stojících stromů. Při pozdějším komponování kantáty Otvírání studánek by Tři Studně s okolím neposkytly pro Martinů takovou inspiraci, kterou vnímal po boku Kaprálové. Martinů pak odjel do Paříže, v lednu 1939 i Kaprálová, oba se již živí do vlasti nikdy nevrátili.

Významné osobnosti na Třech Studních přípomíná pamětní deska na hotelu U Loubů, pamětní desky na vilce č.29 a pamětní kámen u studánek Barborky a Vitulky, kde obec každoročně o poslední květnové sobotě pořádá ve 14 hodin slavnost Otvírání studánek. Po projevu starosty obce bývá uvedena kantáta B.Martinů Otvírání studánek, následuje vystoupení dětských folklorních souborů.

Pointa: Před příjezdem Martinů na Tři Studně cestu od vilky ke zvoničce Kaprálová osobně pečlivě zametla. Někdy se uvádí, že Martinů Tři Studně navštěvoval. Pravda je, že Mistr navštívil Tři Studně jen jednou.

zleva: Václav Kaprál, Vítězslava Kaprálová s pejskem Šotkem, Bohuslav Martinů (Tři Studně, červenec 1938)

Z historie Otvírání studánek

Přírodní prameny bývaly v dávných dobách jediným zdrojem pitné vody. Zvláště po dlouhé a drsné zimě na Vysočině následovalo jarní čištění studní a studánek, někdy i s doprovodným obřadem. Ze skromných zápisů v kronikách a dobových periodikách je znám například popis „vylejvání“ nebo „vybírání“ pramenů (kronika obce Bolešín a na Humpolecku časopis Zálesí).

Podrobný popis obřadu jarního čištění studánek byl uveřejněn v měsíčníku „Od Trstenické stezky“ v roce 1926 řídícím učitelem Josefem Karlem z Vlčkova. V regionálním periodiku podrobně popsal průběh obřadu o posledním dnu v máji a zveřejnil i používané verše. Myšlenkovým podkladem obřadu je víra starých lidí, že „studně, potoky a rybníky musí být před létem vybrány, kdo studánku vyčistí přivodí si štěstí a kdo ji znečistí volá na sebe neštěstí“.

Jarní čištění studánek také symbolicky zahání zlé moci, nositele nemocí a tedy neštěstí. Mají je provádět svobodné a čisté dívky. Součástí obřadu byla říkadla, která pronášely družice i královna. Častěji se používal pojem královnička nebo králka. Zpravidla se jednalo o nejšikovnější místní dívku.

Básník Miloslav Bureš měl ve velké úctě lidové tradice. Štěstěna vedla básníkovo snažení správným směrem. Snad se jednalo o shodu náhod, nebo o neuvěřitelné štěstí. Při jedné návštěvě poličského muzea v první polovině padesátých let dvacátého století se mu dostalo do ruky již dříve vzpomínané periodikum s článkem Josefa Karla o jarním čištění studánek.

Popisovaný obyčej se Burešovi stal v roce 1954 na břehu rybníka Sykovce ve Třech Studních motivem a literárním podkladem k napsání básně „Píseň o studánce Rubínce“.

Následujícího roku zaslal text básně svému rodáku a příteli z Poličky Bohuslavu Martinů do jihofrancouzské Nice s prosbou o zhudebnění. Mistr nadšeně odpověděl: „Vaše báseň o studánce se mně hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala - drahých …“. Bureš si byl jistě vědom toho, že Mistr má k tomuto kouzelnému koutu v srdci Vysočiny osobitý vztah. Vždyť na pozvání své žačky Vítězslavy Kaprálové pobýval téměř celý červenec 1938 ve vilce rodičů žačky na Třech Studních.

Burešovy verše rozjitřily vzpomínky skladatele na rodnou Poličku, Vysočinu, Sykovec a Tři Studně, kterým skladbu dedikoval. Martinů text básně poněkud zkrátil a změnil název kantáty na Otvírání studánek. Vřelá a podmanivá hudba se setkala s nesmírným ohlasem. „Studánky“ začaly svou slavnou cestu prostřednictvím profesionálních i amatérských souborů a byly přijímány nadšeně doma stejně jako v zahraničí.

Kantáta uvedla do povědomí krásný, ale dávno zapomenutý obřad při jarním čištění vodních zdrojů, podnítila péči o studánky a nejen na Vysočině vytvořila novou silnou folklorní tradici.

K novodobým slavnostem jarního čištění studánek přispěl také film režiséra A.F.Šulce natáčený v roce 1956 v okolí Tří Studní, Fryšavy, Rokytna, Samotínské skály, ve stráni nad Daňkovicemi a u potoka na Kadově. Tehdejší místní mládež celé letní prázdniny tanečky, recitací a zpěvy ztvárňovala verše Bureše a hudbu Martin

V dalších letech se na Žďársku Otvírání studánek konalo nepravidelně, v týdenících Vysočina uložených v Okresním archivu ve Žďáru je například zdokumentováno, že slavnost se konala většinou u Stříbrné studánky pod Žákovou horou a také na Třech Studních:

V rámci zřízení Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v r.1970 byly u Stříbrné studánky žáky školy z Rokytna tanečky ztvárněny části kantáty Otvírání studánek

5.5.1978 u Vitulčiny studánky na Třech Studních a u Stříbrné studánky účinkovali pionýrští trubači, Soubor písní a tanců JKP Žďár nad Sázavou vedený Vlastou Gotzingerovou, folklorní soubor Horáček z Rokytna a soubor ZDŠ Křižánky, královničku představovala Petra Vondráčková z Rokytna, úryvky z básně Miloslava Bureše Otvírání studánek přednesla žákyně ZDŠ Bystřice nad Pernštejnem Sonja Doležalová

5.5.1979 u Stříbrné studánky účinkovaly děti ze žďárského souboru Rendlíček a žáci ZDŠ z Křižánek

5.5.1983 u Stříbrné studánky účinkoval folklorní soubor Radost ze ZŠ Křižánky

5.5.1985 přednesl u Stříbrné studánky kantátu Otvírání studánek pěvecký sbor Svatopluk, vystoupil i dětský taneční soubor Doubravníček ze ZŠ Doubravník

11.5.1990 se u studánek Barborky a Vitulky na Třech Studních představil národopisný soubor Krejcárek ze ZŠ v Dolní Rožínce, dětský pěvecký sbor Žďáráček DK Žďas a recitátoři fryšavské školy.

Pak následovala dvouletá odmlka, v roce 1993 byla tradice Otvírání studánek na Třech Studních obnovena.

V letech 1993 - 1998 pořádali Otvírání studánek na Třech Studních: Josef Kaprál, Alena Kaprálová, Jindřich Uher a František Brabec, účinkovali děti ze ZŠ Fryšava a soubor Sněženka ze Sněžného.

autor: Ing. Josef Kaprál

Slavnosti Otvírání studánek na Třech Studních od roku 1999

Od roku 1999 převzala organizaci slavnosti Otvírání studánek obec Tři Studně za obětavého řízení především starosty obce pana Miloše Brabce.

26.5.1999: Zahájení Miloš Brabec, starosta obce

Křest CD Vítězslavy Kaprálové, kmotři G.Melville-Mason,J.Kux a J.Kaprál

O Otvírání studánek PhDr. Jan Kapusta

Soubory Šípek z Nového Města, Sněženka a Skřivánek ze Židlochovic

Sponzoři Nadace Bohuslava Martinů, Open Society Fund Praha

31.5.2000: Moderátorka Bronislava Kuncová

Zahájení Miloš Brabec, starosta obce

O Otvírání studánek PhDr.Jan Kapusta

Soubory Šípek, Sněženka, zpěv Martin Kux

Sponzoři NBM, OÚ Žďár, MÚ Žďár, MÚ Nové Město

26.5.2001: Moderátorka Bronislava Kuncová

O Otvírání studánek Miloš Brabec, starosta obce, vzpomenuto 350.výročí první písemné zmínky obce Tři Studně

První uvedení kantáty Otvírání studánek na Třech Studních Konzervatoř Teplice

Soubory Šípek, Kamínek ze Žďáru, Venček z Popradu a Sněženka ze Sněžného

Mezi hosty poslankyně Petra Buzková

Sponzoři NBM, OÚ Žďár

25.5.2002: Moderátorka Jana Kuncová

O Otvírání studánek Miloš Brabec, starosta obce

Kantátu Otvírání studánek uvedl Dětský sbor Rosa při ZŠ Jana Babáka a Pěvecké sdružení Heleny Halířové-Supové ZUŠ Orchidea classic Brno, Ladislav Lakomý jako vyprávěč

Soubory Šípek a Sněženka

Martin Kux sólový zpěv

Sponzoři NBM, OÚ Žďár

24.5.2003: Moderátorka Jana Kuncová

Odhalení pamětní desky V.Kaprálové - PhDr.Jiří Macek

O Otvírání studánek Miloš Brabec, starosta obce

Taneční ztvárnění kantáty Otvírání studánek předvedlo Taneční oddělení ZUŠ V.Kaprálové Brno

Martin Kux sólový zpěv

Soubory Šípek, Bystřinka Žďár, Rozmarýnek Žďár

Sponzoři NBM, MÚ Žďár

29.5.2004: Moderátorka Jana Kuncová

O Otvírání studánek Miloš Brabec, starosta obce

Kantátu Otvírání studánek uvedl Dívčí pěvecký sbor Konzervatoř Brno

Soubory Šípek, Gen, Groš a Kamínek

Sponzoři NBM, Kraj Vysočina

28.5.2005: Moderátorka Jana Kuncová

O Otvírání studánek Miloš Brabec, starosta obce

Kantátu Otvírání studánek uvedla Kantiléna z Brna s doprovodem

Soubory Šípek, Gen ZUŠ Žďár, Groš Dolní Rožínka, Bystřinka

Sponzoři NBM, Fond Vysočiny

27.5.2006: Moderátorka J.Kuncová

O Otvírání studánek M.Brabec

Kantátu Otvírání studánek ztvárnilo Taneční oddělení ZUŠ V.Kaprálové Brno

Soubory Hudebně pohybový kroužek ZŠ Fryšava, Kamínek, Groš, Bystřinka

Sponzor NBM

26.5.2007: Moderátorka Jana Mifková

O Otvírání studánek M.Brabec

Kantátu Otvírání studánek uvedl FONS Žďár, doprovod Capella Allegra Bystřice nP.

Soubory Hudebně pohybový kroužek ZŠ Fryšava, Bystřinka, Groš

Sponzoři NBM, Fond Vysočiny

31.5.2008: Moderátorka J.Mifková

O Otvírání studánek M.Brabec

Kantátu Otvírání studánek přednesl Pěvecký sbor Konzervatoř Brno s doprovodem

Soubory Cupitálek ZUŠ Žďár, Rozmarýnek, Kamínek

Sponzoři NBM, obec Určice u Prostějova

30.5.2009: Moderátorka J.Mifková

O Otvírání studánek M.Brabec

Kantátu Otvírání studánek přednesl Žďáráček ZUŠ Fr.Drdly Žďár

Soubory Divadelní soubor Pod maskou, Rozmarýnek, Kamínek