Rekonstrukce Zvoničky v obci Tři Studně
ZVONIČKA NA TŘECH STUDNÍCH
Každý kazatel má své posluchače. Tato zvonička ve Třech Studních, co před ní stojíš, je také kazatel. Káže hláskem svého zvonku, svým celým vzhledem už na 150 let. Kde se tu vzala a co káže? Je dobré vědět, jaká je minulost kraje kde žijeme, jací lidé tu žili před námi a jak se jim žilo. Do našich hor se lidé dostali až docela nedávno. Ani v době kamenné, ani bronzové sem člověk nezabloudil. Ještě v rané době historické, na počátku našeho tisíciletí, tu byl prales. Později se prodrala pralesem a rašeliništi Žďársko-libická stezka, která spojovala Brno s Prahou, Moravu s Čechami. Na okraji pralesa z české strany vznikla Polná, z moravské strany Křižanov. Les patřil k olomouckému arcibiskupství. Ve 13. století koupil kus tohoto lesa pan Přibyslav. Jeho pokračovatel pan Boček zakládá r. 1255 ves Bočkonov - to je dnešní Nové Město na Moravě — a u pramenů Sázavy zakládá cisterciácký klášter Žďárský, výspu civilizace v pralese. Od té doby je rozvoj kraje spojen s osudy moudrých a lidmi milovaných řeholníků z kláštera Žďárského. V 17. stolení koupil Bočkonov s okolím kláštera kardinál Ditrichštejn. Ten Bočkonov povyšuje na město, a proto se vžívá název: „Nové Město". Za panství Ditrichštejnů se zřizují v lesích sklářské hutě, první byla ve Fryšavě a v Německém. Potom budují pece na tavení železa ve Fryšavě, Kadově a Hamry na jejich zkujňování. Staví se rybníky, aby byla zásoba vody pro stoupy a drtírnu rudy. Přicházejí žíhači, uhlíři, aby stavěli milíře na dřevěné uhlí - odtud snad Žihákova - Žákova hora. Ale Nové Město je od Olomouce příliš z ruky a tak je v první polovině 17. století novoměstské panství na prodej. Aby se za něj stržilo víc peněz, zakládají Ditrichštejnští nové vesnice. Roku 1651 povoluje vrchnost fryšavským hutníkům, aby si u tří studánek na pasece pod cestou od Žďárského kláštera postavili chalupy á tak vzniká osada Tři Studně.
Aby se v lese cítili bezpečnější, staví si u cesty nad dědinou nejprve kříž. Ten stojí na stejném místě dodnes. A když fryšavská železná pec vydala první železo, odlili z něj, po starém hutnickém mravu, jako první odlitek zvon. Nemáme to doložené písemně, ale není důvod k pochybnostem, že i tento litinový zvonek, který je dosud na naší zvonici (kapličce), pochází z fryšavské huti. Tento hutnický mrav dodnes platí. Proto když v roce 1953 postavili ve Žďáře nad Sázavou slévárnu, prvním odlitkem byl také zvon. Visí teď na věži kostela v Křižánkách, který byl tehdy ještě novostavbou a zvon dosud neměl. Když měli hutníci zvon, postavili zvonici dole u mostku, pod kterým tenkrát tekl potůček. Dřevěnou zvonici asi před 150 lety nahradili zděnou, s věžkou tak roztomilou, že zvonička hrdě zastupuje Tři Studně v seznamu památek lidového stavitelství. Krom Tří Studní, založili tehdy páni ještě vesnici Kadov a Vříšť. Tyto tři vsi jsou stejně staré. Pak koupil novoměstské panství brněnský ústav šlechtičen — dnes je v jejich paláci na rohu náměstí Svobody etnografické muzeum. V 17. století bylo na Třech Studních 7 chalup. V 18. století již měli 11 domů, vlastního rychtáře a pečeť s nápisem „Poctivá obec Třístudenská". V roce 1945 po válce, měla obec 61 trvale obydlených domů se 160 obyvateli, ale brzo nato už jen 26 obydlených domů a 76 obyvatel.
Převzato a maličko upraveno z textu kázání faráře Ladislava Simajchla z 15. 7. 1984 ve Fryšavě pod Žákovou horou.
Informace o projektu „Rekonstrukce Zvoničky v obci Tři Studně“,
který je spolufinancován Evropskou unií.
Cílem projektu je rekonstrukce památkově chráněné Zvoničky v obci Tři Studně. Obnovený objekt nabídne původní vzhled a bude sloužit občanům i návštěvníkům jako místo setkávání a tradičních akcí.
Registrační číslo projektu: 24/001/52775/516/001851
Děkujeme Evropské unii za spolufinancování a MAS Zubří země, o.p.s. za pomoc s administrativou, která usnadnila a umožnila úspěšné dokončení projektu.
Fotografie zvoničky z roku 1930. Na fotografii je druhá osoba zleva Vítězslava Kaprálová, hudební skladatelka a dirigentka.
Fotografie z archivu Ing. Josefa Kaprála
