ZVONIČKA NA TŘECH STUDNÍCH
Každý kazatel má své posluchače. Tato zvonička ve Třech studních, co před ní stojíš, je také kazatel. Káže hláskem svého zvonku, svým celým vzhledem už na 150 let. Kde se tu vzala a co káže? Je dobré vědět, jaká je minulost kraje kde žijeme, jací lidé tu žili před námi a jak se jim žilo. Do našich hor se lidé dostali až docela nedávno. Ani v době kamenné, ani bronzové sem člověk nezabloudil. Ještě v rané době historické, na počátku našeho tisíciletí, tu byl prales. Později se prodrala pralesem a rašeliništi Žďársko-libická stezka, která spojovala Brno s Prahou, Moravu s Čechami. Na okraji pralesa z české strany vznikla Polná, z moravské strany Křižanov. Les patřil k olomouckému arcibiskupství. Ve 13. století koupil kus tohoto lesa pan Přibyslav. Jeho pokračovatel pan Boček zakládá r. 1255 ves Bočkonov - to je dnešní Nové Město na Moravě — a u pramenů Sázavy zakládá cisterciácký klášter Žďárský, výspu civilizace v pralese. Od té doby je rozvoj kraje spojen s osudy moudrých a lidmi milovaných řeholníků z kláštera Žďárského. V 17. stolení koupil Bočkonov s okolím kláštera kardinál Ditrichštejn. Ten Bočkonov povyšuje na město, a proto se vžívá název: „Nové Město". Za panství Ditrichštejnů se zřizují v lesích sklářské hutě, první byla ve Fryšavě a v Německém. Potom budují pece na tavení železa ve Fryšavě, Kadově a Hamry na jejich zkujňování. Staví se rybníky, aby byla zásoba vody pro stoupy a drtírnu rudy. Přicházejí žíhači, uhlíři, aby stavěli milíře na dřevěné uhlí - odtud snad Žihákova - Žákova hora. Ale Nové Město je od Olomouce příliš z ruky a tak je v první polovině 17. století novoměstské panství na prodej. Aby se za něj stržilo víc peněz, zakládají Ditrichštejnští nové vesnice. Roku 1651 povoluje vrchnost fryšavským hutníkům, aby si u tří studánek na pasece pod cestou od Žďárského kláštera postavili chalupy á tak vzniká osada Tři Studně.
Aby se v lese cítili bezpečnější, staví si u cesty nad dědinou nejprve kříž. Ten stojí na stejném místě dodnes. A když fryšavská železná pec vydala první železo, odlili z něj, po starém hutnickém mravu, jako první odlitek zvon. Nemáme to doložené písemně, ale není důvod k pochybnostem, že i tento litinový zvonek, který je dosud na naší zvonici (kapličce), pochází z fryšavské huti. Tento hutnický mrav dodnes platí. Proto když v roce 1953 postavili ve Žďáře slévárnu, prvním odlitkem byl také zvon. Visí teď na věži kostela v Křižánkách, který byl tehdy ještě novostavbou a zvon dosud neměl. Když měli hutníci zvon, postavili zvonici dole u mostku, pod kterým tenkrát tekl potůček. Dřevěnou zvonici asi před 150 lety nahradili zděnou, s věžkou tak roztomilou, že zvonička hrdě zastupuje Tři Studně v seznamu památek lidového stavitelství. Krom Tří Studní, založili tehdy páni ještě vesnici Kadov a Vříšť. Tyto tři vsi jsou stejně staré. Pak koupil novoměstské panství brněnský ústav šlechtičen — dnes je v jejich paláci na rohu náměstí Svobody etnografické muzeum. V 17. století bylo na Třech Studních 7 chalup. V 18. století již měli 11 domů, vlastního rychtáře a pečeť s nápisem „Poctivá obec Třístudenská". V roce 1945 po válce, měla obec 61 trvale obydlených domů se 160 obyvateli, ale brzo nato už jen 26 obydlených domů a 76 obyvatel. Většina obyvatel odešla, do teplejších krajin, a jejich chalupy převzali rekreanti - chalupáři. Tak je tomu dodnes.
Teď zde žijeme my. Oblíbili jsme si drsnou krásu našich hor. Kříže v polích, zvoničky, kaple a kostelíky dodnes kážou, že ti, co tu žili před námi, co měnili prales v pole, co stavěli cesty a zdili chalupy, ve kterých bydlíme, že ti věřili v Boha a učili se žít v bohabojné sousedské svornosti a vzájemné pomoci. Ty kříže a zvoničky nám kladou otázku, zda návrat k pohanství a sobectví by nebyl návratem k pralesu a pustině. Kéž bychom zrno slova božího nenechávali ve své duši uschnout na skále, ale přijímali je každou neděli ochotně a pozorně, aby z něho mohlo vzklíčit naše zušlechtěné člověčenství.
Převzato a maličko upraveno z textu kázání faráře Ladislava Simajchla z 15. 7. 1984 ve Fryšavě.
Zvonička v roce 1930:

Zvonička po rekonstrukci v roce 2025:


